Život s vyhřezlou ploténkou – léčebné postupy a rehabilitace
Prevalence, tedy podíl lidí s danými obtížemi v populaci, je u výhřezu meziobratlové ploténky ve vyspělých zemích 1-3%. Tento chorobný stav, kdy může obratlová ploténka symetricky vyklenovat až přes obvod obratle nebo zcela vyhřeznout mimo své původní postavení a utlačuje tak míchu či nervové kořeny, je nejčastěji doprovázen intenzivní bolestí v zádech propagující se do končetin. Dále je narušena, mění se i senzitivita (citlivost) a dochází ke svalovému oslabení v závislosti na konkrétním utlačeném nervu.
Dle závažnosti nálezu (dle toho jakým způsobem a jak moc jsou zasaženy nervy) volí lékař léčebný postup. V naprosté většině případů je prvním stupněm léčba tzv. konzervativní a až při jejím selhání je přistupováno k operačnímu odstranění výhřezu. V akutním počátku po vzniku výhřezu volíme klid, léky pro tišení bolesti, uvolnění svalového napětí či případně kortikosteroidy (pro snížení otoku a tím pádem uvolnění tlaku na nerv) a v neposlední řadě cílenou rehabilitační léčbu, fyzioterapii.
Fyzioterapie a cílené cvičení, pohybová aktivita jsou pro nápravu tohoto stavu zcela nezbytným základem. Fyzioterapeut pacienta naučí aktivovat hluboký stabilizační systém páteře (někdy označovaný pojmem core, střed těla, apod.), který napomůže páteř napřímit a dojde tak k odlehčení tlaku na nervový kořen utlačovaný meziobratlovou ploténkou. Správně funkčně zapojené hluboké svaly břicha, pánevního dna a bránice ve spolupráci se svaly zad umožní páteři (v oblasti výhřezu) regenerovat a jsou cestou k nápravě a uzdravení pacienta. V průběhu času by vždy mělo docházet k centralizaci bolesti – tedy pokud bolest již nevystřeluje až do oblasti malíku jako dříve, ale pouze ke koleni, je terapie úspěšná a vedena správným směrem.
Součástí života a zlepšení stavu při výhřezu meziobratlové ploténky jsou i jisté úpravy životního stylu. Je potřeba se vyvarovat či co nejvíce omezit zátěžové situace – zvedání nadměrně těžkých břemen, prudké rotační pohyby, nárazy a otřesy či dlouhému statickému zatěžování páteře např. sedem. A je potřeba si osvojit zdravé pohybové návyky – správné držení těla, ergonomické zvedání břemen, dát si pozor na polohu při dlouhodobém sezení a polohu ve spánku.
Při cestě k uzdravení je dobré se zamyslet a vnímat i psychickou zátěž a stav člověka. Psychika se v našem pohybovém aparátu významně odráží – nadměrné působení stresu nebo konflikty s přáteli či rodinou mohou proces uzdravení ovlivňovat, zpomalovat. Do každodenního života je třeba zařadit cvičení a vhodnou pohybovou aktivitu, dostatek odpočinku i spánku a v neposlední řadě vyvážený zdravý jídelníček a dostatečný pitný režim.