Úspěšně léčíme výhřezy plotének. Jak se pozná vyhřezlá ploténka?
Co je tzv. plotýnka a jak dochází k jejímu poškození?
Meziobratlová ploténka, méně často nazývaná destička, je elastická chrupavčitá tkáň vystýlající prostor mezi jednotlivými obratli a (nejen) díky ní je naše páteř pružná, ohebná a mobilní. Chorobné změny ploténky pak mohou mít několik stádií: počínaje symetrickým vyklenováním ploténky, dále jejím vyklenutím přes obvod obratle až po nejzávažnější stádium vyhřeznutí samotné ploténky, kdy její hmota působí útlak v oblasti míchy či nervů z míchy odstupujících.
Příznaky výhřezu meziobratlové ploténky
Člověk s vyhřezlou ploténkou zpravidla pociťuje intenzivní bolest v zádech, která může až později (někdy i během dnů až týdnů) přecházet v bolest propagující se do jedné nebo obou končetin. Postupně se také rozvíjí svalové oslabení a poruchy i změny senzitivity (citlivosti) v konkrétních oblastech – to vše dle toho, který z nervů je výhřezem utlačen. Vznik bolesti bývá náhlý, nejčastěji při zvedání předmětu a rotačních pohybech.
Bolest bývá často dále provokována zapnutím břišního lisu (tzn. kýchnutím, zakašláním, smíchem či tlakem na stolici), dále sedem či delším stojem. Naopak úleva může být při chůzi či vleže. Při rozvinutém stavu už ale není žádná poloha úlevová a bolestí nelze ani spát a otáčet se v posteli. Konkrétním příkladem může být nejčastěji se vyskytující výhřez ploténky v úrovni obratlů L5/S1, kdy dojde k utlačení kořene nervu S1 – pacient má bolest v zádech, která dále vyzařuje po zadní straně hýždě, zadní straně stehna a lýtka až k zevnímu okraji plosky nohy a malíku. V popsané oblasti pak dochází ke snížení citlivosti nebo její alteraci ve formě mravenčení, brnění. Postupně se rozvíjí oslabení hybnosti, kdy pacient není schopný stoje na špičkách, v závažnějších stádiích není schopný zanožit nohu v kyčelním kloubu.
Diagnostika výhřezu
Lékař stanovuje diagnózu výhřezu meziobratlové ploténky na základě odebrání anamnézy (rozhovorem s pacientem zjišťuje okolnosti vzniku obtíží, jejich vývoj i aktuální stav, apod.). Dále klinickým vyšetřením (je třeba zhodnotit funkčnost páteře i dalších segmentů těla včetně kyčelních kloubů, zjistit jejich omezení a problémy), neurologickým vyšetřením (specifickými testy ověřit útlak nervu, vyšetřit nervové reflexy, atd.) a v neposlední řadě i využitím zobrazovacích metod (rentgenu, magnetické rezonance, CT vyšetření). Důležité je totiž odlišit výhřez ploténky (kdy skutečně dochází ke kompresi nervového kořene, tzv. radikulopatii) od stavu, kdy se jedná o akutní bolest zad nedokonale napodobující stav výhřezu tzv. pseudoradikulární syndrom. U pseudoradikulárního syndromu, kdy například bolest nikdy nepřesahuje pod úroveň kolene, totiž nejsou známky komprese nervu (není porušena senzitivita, nejsou ovlivněny nervové reflexy, specifické testy na ověření útlaku nervu jsou negativní). Tento stav je zapříčiněn funkční poruchou bederní páteře nebo kyčelních kloubů, případně obojím.
Výhřez ploténky má mnoho z nás…
Na závěr k tématu výhřezu ploténky zajímavý fakt: výhřez lze prokázat asi ve 20-30% provedených vyšetření (CT/MRI) u zdravých jedinců – výhřezy jsou takzvaně neurolgicky asymptomatické, lidé nemají žádné obtíže. Důležité je si však uvědomit, že tento stav je doprovázen reaktivními změnami ve svalech i měkkých tkáních. Jedná se o změny funkce, tyto funkční změny pak v dlouhodobém horizontu povedou k rozvoji obtíží.