Jak si můžeme představit, že naše tělo funguje?
Zjednodušeně si lidský organismus můžeme představit jako systém tvořený pohybovým aparátem (vazy, kosti, kosterní svaly), orgánovými soustavami, periferním a centrálním nervstvem a lymfou a cévami.
Kosti, ačkoliv jsou pevné, představují dynamickou strukturu, která se neustále remodeluje podle toho, jak na ni působí hormony a jak ji zatěžujeme. Pomocí šlach se upínají svaly na kosti. Vazivo tvoří pasivní složku, která drží pohybový aparát pohromadě. Svaly jsou, kromě obličejových svalů, obaleny podobně jako všechny orgány vazivovým obalem, který nazýváme fascie. Fascie musejí být také velice pohyblivé (kontraktilní), jinak by se nemohly svaly správně pohybovat.
Co se děje, když se něco pokazí?
Když dojde k namožení svalu, úrazu či dlouhodobému svalovému přetížení, jsou to nejen svaly, které se zkracují, ale i fascie. Právě při bolesti svalů je vždy třeba pomýšlet na jejich obaly a ty pečlivě ošetřit. Ve fyzioterapii popisujeme svalové zřetězení při svalovém přetížení. Takto lze popsat přílišnou aktivitu některých svalů při patologických stavech. Při nich dochází k řetězení bolestivých drah a stejně tak k restriktivnímu řetězení fascií.
Vnitřní orgány obalené vazivovými obaly, mohutně inervovanými senzitivními nervy, se v dutinách, kde jsou umístěné, také pohybují. Pohyb orgánů lze dobře vidět díky zobrazovacím metodám. Díky nim byl odhalen makroskopický, několikacentimetrový pohyb všech orgánů, který je ovlivněný dýcháním. Jedná se o tzv. mobilitu orgánu. Druhým typem pohybu je motilita. Tento výraz je nejčastěji vztažen k mezenterickému systému, tj. ke střevům. Ale pravdou je, že se pohybují svým rytmem všechny orgány, včetně mozku. Oba typy pohybu jsou pro správnou funkci orgánu nesmírně důležité. Je-li pohyb omezený, orgán nefunguje tak, jak by měl. Časem se z funkčního problému může stát problém strukturální.
Lidské tělo je protkané třemi systémy cév. První je systém cév tvořený žílami a tepnami, kterými proudí krev, živiny, hormony a další. Jedná se o rychlý tok. Pulzace krve velkými artériemi do jisté míry ovlivňuje svými „pohyby“ také své okolí. Venózní systém je propojen s lymfatickým systémem. Mízní systém představuje pomalý tok, kterým proudí především přebytečná voda a je spojený s imunitním systémem. Částečně pak zajišťuje transport tuků. Třetím „cévním systémem“ jsou periferní a hlavové nervy. Jedná se o nejrychlejší tok informací v těle. Nervový systém zajišťuje spojení mezi tělem, míchou a mozkem. Nervovým systémem tečou informace a skrze smyslový aparát a receptory můžeme vnímat jak tělesno, tak prostředí, ve kterém žijeme.
Pakliže dojde k narušení rovnováhy v organismu v jednom z těchto systémů, jsou následně ovlivněny všechny systémy. Nejčastější impulzem je bolest, která se propaguje přes pohybový aparát. Bolesti a dysfunkce páteře jsou mnohdy důsledkem narušení motility a mobility orgánů. Infekce, která moduluje imunitní systém, má vždy vliv na lymfatický systém, lokálně cévní a nervový systém a globálně ovlivní funkci orgánů zřetězenou reakcí přes svalové a orgánové obaly po celém těle.
Dlouhodobý stres, ať již vzniklý psychickým stavem, nebo fyzickým vyčerpáváním, vede ke změnám dýchání, prokrvení orgánů, k vyššímu svalovému napětí a k hormonálním změnám. Když tento neharmonický stav trvá příliš dlouho, vede ke změnám v celém těle, které mohou po čase vyústit v strukturální změny celého pohybového aparátu a také v orgánových soustavách. Tomu říkáme nemoc. Většině nemocí vnitřních orgánů i nemocí cév a pohybového aparátu lze předcházet. Zlepšit životní styl a také se o tělo starat a když přijdou potíže, vždy ošetřit všechny jeho části, aby byla zpět obnovena rovnováha (homeostáza). Komplexní přístup v sobě zahrnuje poradenství v otázkách životního stylu, osobní poradenství (psychoterapii) a psychosomatický přístup, a také manuální terapii, která obsáhne všechny systémy.
autorem článku je fyzioterapeutka Mgr. Michaela Zahrádka Köhlerová
