Léčba bolestí hlavy
Kdo by se nechtěl zbavit bolestí hlavy? Snad jen ten, kdo zmíněnou bolest nikdy nezažil…
A takových lidí není v dnešní době mnoho. Koho trápí taková bolest hlavy, která člověka na několik dní úplně vyřadí z běžného provozu, možná už se svými potížemi zašel k lékaři a poradil se nad možnou léčbou. Většina lidí ale bolest hlavy trpělivě snáší a berou ji jako něco, co „je přeci normální“, protože „to má každý“.
Stejně tak běžné je užívat analgetika, například ibuprofen nebo paracetamol.
Farmakoterapie může být v mnoha případech velmi užitečnou léčbou, která utlumí nejhorší příznaky, nebo v některých případech oddaluje vznik akutních potíží.
Často se ale setkáváme s nadužíváním léků bez řešení příčin, které bolesti hlavy způsobují.
Bolesti se pak stále opakují a stávají se běžnou součástí života člověka, stejně jako závislost na lécích a jejich vedlejší příznaky.
V některých případech ale není zbavení se bolestí hlavy tak obtížné, jak by se mohlo zdát.
Aby bylo možné se této v problematice lépe orientovat, pojďme se společně podívat, jak se od sebe liší dva nejčastější druhy bolestí hlavy. Těmi jsou pravá migréna a tenzní bolest hlavy.
Jak je od sebe můžeme rozlišit?
Migréna
Migrenozní bolest hlavy postihuje až 1/6 celé populace. Projevuje se intenzivní pulzující bolestí zpravidla jedné poloviny hlavy a řadou přidružených příznaků (nevolnost, zvracení, citlivost na světlo, pachy a zvuky). Obvykle se zhoršuje s fyzickou aktivitou.
Až třetina osob před nástupem obtíží vnímá tzv. auru – například různé poruchy vidění, mravenčení rukou, nebo poruchy řeči. Během období „aury“ dochází ke snížení prokrvení některých částí mozku.
Urputná, pulzující bolest je pak spojena s rozšířením cév a vznikem otoků, který je příčinou několik dalších hodin či dnů trvající tupé bolesti hlavy.
Mohlo by se tedy zdát, že za migrénu mohou jen špatné cévy, které by se měly léčit. Tak tomu ale není. Hlavní zodpovědnost nesou nervy, které roztažlivost cév ovládají.
Nikdo neví, jak přesně migréna vzniká, ale v současné době je nejuznávanější názor, že se jedná o poruchu zpracovávání vjemů. Pokud jsou lidé trpící migrénou vystavováni určitým podnětům, jejich mozek se dostane do excitovaného (nabuzeného) stavu a začne nárazově produkovat velké množství různých hormonů (např. serotoninu).
Mimo ataky mají lidé trpící migrénou spíše nižší hladiny serotoninu v mozku. Před migrénou se ale z krevních destiček během krátké chvíle uvolní velké množství serotoninu. Ten způsobí stažení cév a příznaky „aury“. Velké množství uvolněného serotoninu se ale rychle rozloží a přestane působit. Cévy se znovu rozšíří a nastane fáze úporné bolesti hlavy.
Mezi hlavní podněty vyvolávající potíže patří stres, nepravidelné stravování, hormonální změny a nedostatek spánku…
Zajímavé je, že lidé trpící migrénou mají oproti zdravým jedincům napjatější šíjové a trapézové svaly (s reflexně staženými body ve svalech) a mají omezenou hybnost horní krční páteře do rotace.
Léčba: Nebudeme zde popisovat klasickou léčbu, se kterou Vám poradí váš lékař (triptany, tricyklická antidepresiva apod.).
Jak tedy léčit?
Například dostatečně dlouho spát v tmavé místnosti.
Během nepřerušovaného klidného spánku bez kontaktu s umělým světlem se uvolňuje hormon melatonin, který má schopnost upravovat biologické denní rytmy člověka. Biologickými rytmy se řídí i sekrece různých hormonů. Jinak řečeno, pokud chceme, aby naše tělo produkovalo adekvátní dávky hormonů v ideálním množství, potřebujeme mít funkční a pravidelné biologické rytmy našeho těla.
Melatonin působí také na trávení a na udržování příjemné nálady. Pokud se člověk nemůže vyhnout častému cestování na dlouhé vzdálenosti, je možné jej (pro nízkou cenu a minimum vedlejších účinků) užívat také ve formě výživového doplňku. Výsledky studií napovídají, že užíváním melatoninu by mohlo dojít ke snížení intenzity bolestí, zatím ale nebyl efekt definitivně potvrzen.
Tenzní bolesti hlavy:
Bolest hlavy je svým charakterem tupá, tlaková, případně svíravá. Může se objevit na libovolném místě na hlavě, dokonce i za očima. Pociťujete-li bolest na obou stranách hlavy, je o něco málo pravděpodobnější, že nejde o migrénu. I tenzní bolest ale může postihovat jen jednu polovinu hlavy, právě tak jako migréna se může v některých případech objevit oboustranně. Obyčejně není doprovázena silnými doprovodnými příznaky (poruchy vidění, zvracení, …)
A co to vlastně je, taková bolest hlavy? A jak vzniká?
Mozek každého z nás je obalený několika vrstvami obalů. Bolest hlavy vzniká, když náš mozek usoudí, že tyto jeho obaly jsou drážděné a vzniká riziko jejich poškození.
V případě tenzních bolestí ale žádné nebezpečí našim mozkovým obalům nehrozí, tak proč ta bolest?
Příčinou je stažení svalů na lebce a krku. Když do mozku proudí informace o tom, že svaly na krku a hlavě jsou v napětí, mozek pak vyhodnotí i „zdravé“ impulzy z mozkových obalů jako bolest. A čím to je?
Nerv, který sbírá informace o tom, v jakém napětí jsou svaly na hlavě, totiž sbírá také informace z mozkových obalů a přivádí je do centrálního mozku, kde jsou dále zpracovány.
Informace o napětí svalů na hlavě a informace o obalech jdou jedním nervem a tak se náš mozek nechá snadno zmást a vyhodnotí příchozí zprávu jako ohrožení obalů mozku.
Proto vnímáme, že nás bolí nejen svaly na šíji a hlavě, ale skutečně nás bolí také „hlava“.
Náš mozek si myslí, že se děje něco špatného v oblasti mozkových obalů a chce nás na to upozornit…
Uff, to vůbec není jednoduché pochopit…a jak se takové svaly na krku a hlavě dostanou do napětí?
Příčin zvýšeného napětí svalů šíje a hlavy může být hned několik:
1) blokády krční páteře, například z důvodu dlouhodobého neoptimálního držení těla – a to nejen krční, ale i hrudní páteře (když vyhrbíme hrudní páteř, hlava a krk musí toto vyhrbení vyrovnávat, abychom nespadli dozadu), například při práci na počítači
2) blokády žeber (na žebrech jsou upnuté svaly, které vedou po šíji nahoru k hlavě), žebra se mohou zablokovat například nevhodným stereotypem dýchání
3) stres
4) skřípání zuby, zatínání zubů (bruxismus), nesprávný skus (často vede k blokádě čelistního kloubu a jednostrannému zvýšení napětí žvýkacích svalů)
5) svalové dysbalance v oblasti pánve a pánevního dna (napětí svalů se podél páteře a po svalově-vazivových řetězcích přenese až do šíje a hlavy)
6) jiné potíže (například neřešený gastroezofageální reflux s přítomností hiátové hernie)