Hypermobilita a bolest zad, kyčlí a dalších částí pohybového aparátu
Příliš velká flexibilita není záviděníhodná schopnost, proto ji nerozvíjejte
Často obdivujeme pružná těla hadích žen a gymnastek a někdy nám dokonce velká pružnost evokuje symbol zdraví. Někdy je ale opak pravdou. Příliš pružní jedinci jsou často více znevýhodnění než jejich „ztuhlí a zkrácení“ kolegové.
Hypemobilita znamená zvýšený rozsah pohybu v kloubech nad fyziologickou mez. Nejde o chorobu, příčinou je tzv. méněcennost vaziva, tedy změněná kvalita elasticity vaziva. Za fyziologického stavu dostatečně pevné vazy společně s vyrovnaným svalovým napětím zpevňují kloub a udržují ho ve správném postavení a zaručují mu tím správnou funkci a stabilitu. Naopak hypermobilní kloub, kterému je umožněn abnormálně velký rozsah pohybu, se stává nestabilním. Takovému kloubu musí více vypomáhat okolní svaly a jejich úpony (šlachy). Hypermobilitu ještě více ztěžuje fakt, že je spojena i s nižším svalovým napětím. To ještě více zhoršuje schopnost stabilizace kloubu. Přetěžované úpony se brzy unaví a bolí. Rozvolněné klouby jsou ve špatném postavení, velmi lehce se blokují a jejich nerovnoměrným zatěžováním se podporuje rozvoj artrózy.
Setkáváme se s více druhy hypermobility:
Vrozená hypermobilita je obvykle celková, postihuje všechny nebo téměř všechny klouby v těle. Často se s ní setkáváme u mladých dívek, kdy se předpokládá úzká spojitost s hormonálními výkyvy. S věkem se tato zvýšená kloubní pohyblivost může lehce zmírnit. Hypermobilitou nejsou ale postiženy jen ženy, velmi častá je i u mužů. Zdá se, že hypermobilních lidí a lidí s nižším svalovým napětím přibývá. Přispívají k tomu pravděpodobně určité civilizační vlivy. Stává se tak celkem velkým, zatím ale skrytým problémem.
Celkovou hypermobilitu dále podporuje užívání některých farmak, která snižují svalové napětí (nesteroidní antirevmatika, hormonální antikoncepce, antidepresiva, myorelaxancia).
V některých sportech je celková hypermobilita dokonce žádána, např. v baletu, tanci nebo gymnastice, kdy se musí sportovci cíleně již od dětství až extrémně protahovat a zároveň v těchto sportech uspějí právě hypermobilní jedinci.
Také v období těhotenství bývá zvýšená celková laxicita vazů, zejména pak v oblasti pánve a kyčelních kloubů, prostřednictvím hormonálních změn, považujeme ji za fyziologickou a výhodnou pro snadnější porod. Zátěž v těhotenství a k tomu prohloubená hypermobilita mohou ale později či rovnou v těhotenství vést k bolestem a přetížením pohybového aparátu.
Nejčastější formou získané hypermobility, kdy je postižen jen jeden kloub, bývá úraz (např. výron kotníku, vykloubení ramene, přetržení vazů). Dochází ke změně kvality vaziva, je snížená kontrola ovládání pohybu v daném kloubu, čímž se zvyšuje pravděpodobnost opakování úrazu. Obdobný efekt úrazů mívají často opakované chiropraktické manipulace s klouby.
Nevhodné sporty u hypermobility:
Vhodná rozhodně není gymnastika nebo balet, kde je hypermobilita předností. Jógu hypermobilním nedoporučuji, pokud nejsou schopní dokonale kontrolovat fyziologický rozsah pohybu v průběhu cvičení a dobře se při cvičení zpevnit. Pro osoby s hypermobilitou se obecně nedoporučují sporty, kde dochází k nekoordinovaným nepředvídatelným pohybům, tedy např. squash, basketbal nebo tenis.
Vhodné sporty u hypermobility:
Mezi vhodné sporty patří běh, jízda na kole, plavání apod., jelikož pohyb máme pod vlastní kontrolou. U běhu ale také pozor na volné kotníky a kolena. Opakovanou zátěží opět roste riziko většího kloubního opotřebení a úponových bolestí. Nejvýhodnější je cvičení formou funkčního tréninku, jde tedy o cvičení celkového zpevnění nebo cvičení na nestabilních plochách. Při takovém cvičení je nutné sdát si pozor na dobré zpevnění trupu přes a kloubů končetin.
Za nepříznivé jsou považovány statické polohy (dlouhodobý stoj, sed), které brzy vyvolávají únavu a bolest svalů. Hypermobilní člověk má totiž tendenci se do vazů zavěšovat. Když tedy déle stojí, zavěsí se nožních kleneb, kolena si prolomí dozadu, zavěsí se do bederního prohnutí. Po krátké době začnou v takové pozici bedra bolet. Příznivě působí naopak častá změna polohy nebo sed prokládaný chůzí.
Pokud trpíte hypermobilitou v oblasti páteře, uleví vám spánek v lehu na zádech na tvrdší matraci.
Začarovaný kruh a jak z něj pryč
Hypermobilní lidé často trpí bolestmi proto, že svaly se snaží suplovat práci vazů a zvyšují své napětí v podobě spazmů. Ty jsou bolestivé. Hypermobilní člověk má tedy tendenci toto napětí uvolňovat teplem a protahováním. To ale opět vede nejen k uvolnění spazmů ale k celkovému snížení svalového napětí. Následuje tedy potřeba těla se stabilizovat a nové svalové spazmy se opět vytvoří. Z tohoto začarovaného kruhu se můžeme dostat určitými režimovými opatřeními, která povedou k celkovému natonizování svalů, tedy k mírnému zvýšení jejich napětí. Je potřeba se hodně, často a pravidelně hýbat. Ještě lepší je, se pohybovat či cvičit na čerstvém vzduchu, který opět organizmus lépe nastartuje a osvěží. Je dobré se sprchovat, či koupel zakončit studenou sprchou. Velký vliv má i strava. Jaké potraviny jsou přímo lékem nebo naopak jedem pro hypermobilitu asi ještě nebylo detailně probádáno, ale lze předpokládat, že bude vadit příliš cukru, mouky, kofeinu a naopak prospívat bude pestrá a čerstvá strava.
Jak zjistit, zda jste hypermobilní?
Asi to ti, kterých se to týká, budou tušit. Vždycky byli ohebnější než ostatní. Ve škole byli obdivovaní, že ve stoji položí dlaně na zem, že spojené ruce za zády zvednou hodně vysoko a podobně. Někdy ale může být hypermobilita skryta za již vytvořenými svalovými spazmy a zkrácením některých svalů. A naopak takový člověk má potřebu se hodně protahovat, často chodí na jógu, zvlášť na dnes populární jógu ve velkém teple. Po dvou dnech se ale už zase cítí stažený a potřebuje se uvolnit a protáhnout znovu. Tento způsob řešení ale není nejšťastnější, uzavírá vás totiž v bludném kruhu popsaném výše.