Gastroezofageální reflux u dětí kojeneckého věku
Diagnostika a nefarmakologická léčba
Co je GERD a jak se projevuje u miminek?
U miminek funguje všechno ještě trochu jinak než u batolátek nebo starších dětí. Proto i léčba je u miminek odlišná. Gastroezofageální reflux (GER) si můžeme představit jako zpětný tok žaludečního obsahu zpět do jícnu. Měli bychom si uvědomit, že GER je do jisté míry normální děj, který se může objevit kdykoliv v životě. O GERD neboli o onemocnění z gastroezofageálního refluxu, mluvíme až ve chvíli, kdy je tento jev spojený s nějakými obtížemi.
S čím GER u miminek souvisí?
GER u miminek mnohem častěji souvisí se zralostí centrálního nervového systému (mozku) než k somatické poruše. To znamená, že nervové zrání oblasti dolního jícnového svěrače (DJS), který jícen uzavírá, je dokončeno velmi pozdě v nitroděložním vývoji. Po narození může trvat šest až osm týdnů, než se DJS stane plně funkčním. Po celé kojenecké období (někde se udává prvních patnáct měsíců života) se reflux projevuje zejména trávicími obtížemi, v batolecím, předškolním a školním věku se projevuje dýchacími (respiračními) obtížemi.
GER a regurgitace
Ještě je dobré zmínit další fenomén, který bývá s GER často spojován. Jedná se o regurgitaci. Regurgitace znamená vyvržení jícnového nebo žaludečního obsahu ústy, bez zvláštního úsilí nebo diskomfortu. U miminek bychom tento fenomén popsali jako ublinknutí, které z dítěte doslova vylétne. Je třeba GER a regurgitaci nespojovat v jeden problém. Náhlé vyvržení obsahu žaludku ani nemusí být nezbytným projevem GER. Náhlé vyvržení obsahu žaludku bez předchozích známek nauzey se může vyskytnout u starších dětí i u dospělých, ale nejčastěji se s ním setkáváme u miminek. Je to častá reakce, která je typicky způsobená nedostatečnou adaptací žaludku na větší množství tekutin.
Čím trpí miminko s GERD?
Miminka s GERD trpí tím, že se jim vrací natrávené mléko do úst nebo z úst vytéká. Z praxe je důležité odlišit malého žrouta, který se napadá tak, že mlíčko vytéká bezprostředně po kojení. Miminkům se to stává velmi často stejně jako regurgitace a je to způsobené malým žaludkem, který se rychleji plní, než stihne mozek zpracovat signál, že už je bříško plné. Miminko s GERD mívá problémy s plynatostí, s trávením a může být nevrlé díky opakovaně natrávené potravě, která se mu vrací přes jícen do úst. Velmi často však miminko žádnými obtížemi netrpí a vše se samo upraví.
Jak si vyšetřit, že miminko skutečně refluxem trpí a je třeba jej léčit?
U miminek trpících GERD nenacházíme tak pestrou paletu příznaků a obtíží jako u starších dětí. Nejčastěji se objevuje dysfunkce bránice a vyšší tonus v oblasti foramen jugulare (otvor v lebce, kudy prochází páteř a mícha), který lze šetrně vyšetřit palpačním vyšetřením (pohmatovým vyšetřením). K nervovému vyzrávání této nervově koordinačně komplikované struktury dochází postupně, proto bych doporučila neinvazivní metody léčby.
Jaká jsou režimová doporučení
Krátkodobě je vhodná zvýšená poloha, zahuštěná strava, časté porce o menším objemu, vyloučení intoleranci kravského mléka, pokud je dítě dokrmováno.
V praxi se zahuštění stravy většinou příliš neosvědčilo, navíc některé zdroje udávají, že zahušťování stravy již není doporučováno, protože zahuštěná strava se dostává dále při refluxu do jícnu pro svou vyšší viskozitu a prodlužuje tak dobu kontaktu s epitelem sliznice jícnu.
Z praxe mám nejlepší výsledky léčby GERD u miminek při správné aktivaci svalů břišní stěny. Správné svalové zapojení asi u 30 % miminek nenastává a je nutné jej ovlivnit stimulací, popřípadě pravidelným cvičením na neurofyziologickém podkladu. U těchto miminek, které cvičí z jiného důvodu, než je GERD, nejčastěji pro centrální koordinační poruchu, je vždy pozitivní ovlivnění GERD. U ostatních miminek, kde není indikované specifické cvičení, lze vyšetřit celkovou zralost centrálního nervového systému a z ní usoudit, zda je vysoká pravděpodobnost na dozrání inervace DJS.
Dále existují specifické techniky ovlivnění oblasti přechodu jícnu a žaludku, které lze využít.
Tyto léčebné metody patří mezi terapie ovlivňující přímo periferní nervy a centrální nervový systém taktilní (dotykovou) léčbou.
Mgr. Michaela Zahrádka Kohlerová
Reference:
- BARRAL, Jean-Pierre, MERCIER, Pierre. Viscerální terapie, Poznání, ISBN 80-239-6721-5.
- http://eportal.chirurgie.upol.cz/portal_final/?page_id=241
- http://www.nemcb.cz/cz/page/76/Vysetreni-hodinovou-phmetrii.html?detail=409
- KLUSÁČEK, Dalibor. GASTROEZOFAGEÁLNÍ REFLUX V DĚTSKÉM VĚKU. Pediatrie pro praxi [online]. 2001, roč. 2, vol. 1, s. 36-38, dostupné také z <http://www.solen.cz/pdfs/ped/2001/01/11.pdf>. ISSN 1803-5264.
- MARKOVÁ, D a M CHVÍLOVÁ WEBEROVÁ, et al. Předčasně narozené dítě: Následná péče – kdy začíná a kdy končí?. 1. vydání. Grada, 2020. s. 72-73. ISBN 978-80-271-1745-1.
- MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha: Grada, 2009. s. 359. ISBN 978-80-247-2525-3.
- VANDENPLAS, Yvan, Colin D RUDOLPH a Carlo DI LORENZO, et al. Pediatric gastroesophageal reflux clinical practice guidelines: joint recommendations of the North American Society for Pediatric Gastroenterology, Hepatology, and Nutrition (NASPGHAN) and the European Society for Pediatric Gastroenterology, Hepatology, and Nutrition (ESPGHAN). J Pediatr Gastroenterol Nutr[online]. 2009, vol. 49, 4, s. 498-547, dostupné také z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19745761. ISSN 0277-2116 (print), 1536-4801.
- WENZL, Tobias G, Marc A BENNINGA a Clara M LOOTS, et al. Indications, methodology, and interpretation of combined esophageal impedance-pH monitoring in children: ESPGHAN EURO-PIG standard protocol. J Pediatr Gastroenterol Nutr[online]. 2012, vol. 55, 2, s. 230-4, dostupné také z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22711055. ISSN 0277-2116 (print), 1536-4801.
- https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2003/03/15.pdf