Druhé tři měsíce na světě, aneb pokud není vytvořen dobrý základ, už se to začne projevovat, ale stále ještě není pozdě! – 3.díl
Jak jsme si popsali již v předchozích dílech našeho seriálu o ideálním psychomotorickém vývoji dítěte, mělo by mít dítě ve čtvrt roce z předchozího vývoje k dispozici pevný základ pro zapojení centra těla. Děje se tak díky rovnovážnému zapojení extenzorů (natahovačů) a flexorů (ohybačů) osového orgánu a nitrobřišnímu tlaku. Nitrobřišní tlak je zajišťován břišními svaly, pánevním dnem a bránicí. Dítě má tedy již plně napřímenou páteř, to znamená, že vleže na zádech je hezky symetrické, neuklání se, neprohýbá. Tento základ bude totiž i základem pro pohyb končetin. Pokud se základ vystaví nedostatečně, nebude ani dobré postavení v kloubech končetin. Ty se pak budou předčasně opotřebovávat. Takže už tady se rozhoduje, jestli dítě nebude mít třeba v brzké dospělosti problémy se zády či klouby. A že takové mladistvé vídáme. Někteří mají dokonce už v 15 letech diagnostikovaný výhřez ploténky či artrózu kolene. Proto je tak důležité vývoj sledovat.
6. měsíc
V půl roce by měly být už plně koordinovány i okohybné svaly, tudíž přítomnost jakékoliv asymetrie při pohybu očí (šilhání) je důvodem k návštěvě dětského očního lékaře. Dítě v tomto věku vidí již v úhlu větším než 180 stupňů, lépe zaostřuje a vidí do větší vzdálenosti. Reaguje i na tiché zvuky a žvatlá první slabiky, doprovází to živou mimikou. Se schopností pohybu jazyka a čelisti do stran je dítě schopno žvýkat a proto může začít dostávat i tužší příkrmy. Pokud dítě není v půl roce schopno žvýkat, je pravděpodobné, že se u něj může vyskytnout v budoucnu porucha řeči.
Na břiše začíná naplno objevovat svět „z druhého patra“, opírá se o rozvinuté dlaně, prsty jsou natažené a roztažené, ramena jsou již správně držena v centrované pozici mezi vnitřní a vnější rotací. Dítě má v této pozici větší rozhled, což je důležité i pro rozvoj psychiky. Při velké motivaci se stane až to, že se vyšponuje tak vysoko, až se vyhoupne na kolínka. Dítě se v této poloze houpe vpřed a vzad, ale co se týče pohybu vpřed, jde o slepou uličku. Jelikož se do pozice na čtyřech dostane prakticky zacouváním, je většina váhy na kolínkách. Při pokusu o větší zatížení rukou tuto polohu neudrží a spadne zpět na břicho. K lezení po čtyřech je potřeba zaujmout pozici na čtyřech tzv. diferenciovaně, ve zkříženém modelu, kdy jedna dolní končetina má funkci opory a druhá nákroku, horní končetiny pak přesně opačně. O lezení si ještě povíme více v následujícím článku o vývoji v 3. trimenonu.
Na zádech už dítě většinou moc času netráví, neboť objevuje otočku až na břicho do opory o lokty se zdvihnutou hlavou a nataženýma nohama, kde má více možností něco vidět. Dítě by mělo zvládnout otočku na obě strany a to ideálně do dvou týdnů od objevení se této dovednosti. Pokud přeci jen na zádech setrvává, je velmi aktivní, aktivně třese s hračkami vydávajícími zvuky (chrastítky apod.), předává si je z ruky do ruky, úchop se stává preciznějším. Jelikož mu často v tomto období začínají růst zuby, má tendenci vše strkat do pusy a okousávat to. Objevuje své tělo a sahá si až do úrovně kolen a bérců.
Znovu připomínáme, že dítě se nemusí vyvíjet podle nějaké striktní šablony. Ale zrání mozku probíhá vždy ve stejných zákonitostech a proto je nutné, aby si dítě v určitém věku prošlo určitými fázemi, protože ty jsou nutné k dalším úrovním. Určitě můžeme přivřít oko nad určitým zpožděním řádově ve 2 týdnech, ale asymetrie či náhradní vzory jsou vždy indikací k terapii.
Nečekejte, že dítě z problému vyroste. Ve 2, 3 letech se pohybové obtíže řeší mnohem hůře než v prvním roce života.