Jde vůbec dávat dohromady něco tak nudného, povrchního a materiálního, jako je základní účetní výkaz, s něčím tak bohatým a hlubokým jako je život?

Pro ty, co s účetní rozvahou nikdy nepřišli do styku, v následujícím odstavci stručně objasním, o co jde. Ti z Vás co to víte, prosím o trpělivost, či doporučuji následující odstavec přeskočit.

📝Rozvaha je přehled o tom, co podnik vlastní, aby realizoval svůj podnikatelský záměr, a čím to financuje. Velmi zjednodušeně tento výkaz můžete vytvořit tak, že list papíru rozdělíte na dvě poloviny po delší straně. Do levého sloupce napíšete vše, co podnik vlastní (budovy, stroje, vybavení) a k čemu má práva (software, licence). Souhrnně se levému sloupci říká aktiva. Pravý sloupec se rozdělí ještě na další dvě části – v té horní zapíšete veškeré vlastní zdroje, které jste se do podniku rozhodli vložit pro realizaci podnikatelského záměru. To, co chybí, se bere ze zdrojů cizích, neboli si na to vypůjčíte – u banky či u investorů – a zapíšete to do spodní poloviny pravého sloupce. Dohromady musí platit, že součet levého sloupce se musí rovnat součtu sloupce pravého.

🌎Jak to jde dohromady s životem? I v životě, poté co se do něj bezpečně vydáme, opuštěním jistoty máminy kuchyně a tátovy peněženky (nebo naopak), je užitečné zaobírat se tím, co máme k dispozici a čeho chceme dosáhnout. Zvláště v té první části dospělého života se potřebujeme zorientovat a usadit v „kulisách“ světa, do kterého jsme se narodili. Pochopit požadavky společnosti, její pravidla a nároky tak, abychom mohli ve společnosti žít. S pomocí vlastních zdrojů – talentu, času, a možná části peněz získaných do života od rodičů, začínáme budovat svá aktiva a rozjíždět investiční projekty, jako je formální vzdělání, začátek kariéry či skutečné podnikání. Budujeme vlastní bydlení, zabezpečujeme sebe i svou rodinu. Na co nám vlastní zdroje nestačí, musíme si půjčit – hypotéka na dům či byt, půjčka na auto – v některých případech i na vzdělání. S určitou mírou zkratky a zjednodušení se dá říct, že smyslem/podnikatelským záměrem první rozvahy je naplnění potřeb ega a jeho uplatnění se ve společnosti. A tato cesta je důležitá a potřebná.

🌞Jakmile se nám ale podaří první rozvahu dostat do požadované struktury a rovnováhy, ideálně by mělo ego ustoupit a pustit ke kormidlu duši, aby začala uskutečňovat náš skutečný životní záměr a naplňovat tak životní smysl. To by mohlo být vyjádřeno tzv. druhou rozvahou – rozvahou životní. U té platí jiná pravidla a struktura než u rozvahy první. Na straně aktiv druhé rozvahy jsou položky méně hmatatelné a nelze je konkrétně vyčíslit a spočítat. Patří tam smysl; naplněný vztah – nejen mezi lidmi, ale také a možná hlavně mezi egem a duší; sounáležitost; radost; spokojenost; soulad. A tyto pojmy se nedají obsadit jednoznačným obsahem. Ten je výsostně individuální a subjektivně pochopitelný. V položce zdrojů mohou, a asi by i měla, vystupovat aktiva získaná v rámci rozvahy první. Mnohem zásadnější úlohu zde potom hrají vlastní zdroje v podobě času a našeho dosud plně nerozvinutého plného potenciálu.

🍀Někteří lidé mají to štěstí, že se jim daří plynule přejít z jedné rozvahy do druhé. Naslouchat své intuici a začít naplňovat druhou rozvahu již v průběhu budování té první.

💔Průšvih nastává, pokud včas nezačneme vidět i jiný rozměr a smysl našeho života a z rozmnožování aktiv první rozvahy se stane jediný cíl, který zaměníme za životní záměr. Pokud je toto zacyklení natolik silné, že umlčí i hlas duše a nerozvine se skutečný vztah k nám samým, dochází k nesmiřitelnému konfliktu, který může končit vyčerpáním, syndromem vyhoření, depresí, nemocí a může dojít až ke „konečné zkáze celého systému, v němž se jedinec nachází a jehož pravidlům už nedokáže dostát, ale ani se z nich vymanit“(viz Jak zvládnout syndrom vyhoření, str. 41 – Miriam Priess, Grada).

⚡️Průšvih ale nastává i tehdy, vyletíme-li v rámci druhé rozvahy příliš vysoko, až ztratíme kontakt s rozvahou první. Přestaneme akceptovat reálné kulisy našich životů, a bohorovně lítáme s hlavou v oblacích, opíjejíc se vznešenými myšlenkami, až se naše nohy přestanou dotýkat země. Potom přichází tvrdý pád, kdy jednoduše nemáme na složenky a začínáme znovu.

🌪Znám také spoustu případů, kdy se lidé vrhnou rovnou na druhou rozvahu vysmívajíce se rozvaze první. Ti potom poletují někde mezi nebem a zemí – neukotveni a neusazeni ani ve společnosti ani v životě.

🌈Rozvíjet druhou životní rozvahu vědoma si důležitosti fungující rozvahy první, je také jeden pohled na vyvážený, udržitelný a smysluplný život. Ani jedna z nich není důležitější než druhá a jedna bez druhé nemůže dlouhodobě fungovat. Ztráta či nenalezení vztahu sama k sobě, to je jedna ze základních příčin toho, čemu se dnes moderně říká syndrom vyhoření.

Z vlastní zkušenosti vím, že naše západní společnost fakticky dialog mezi „egem“ a „duší“ příliš nepodporuje. Je akcentováno ego a vše co souvisí s budováním první rozvahy. Existuje sice celá řada knih a zaručených rad a přístupů, jak nalézat životní smysl. Často se ale jedná o snahu implementovat logiku a strukturu první rozvahy na rozvahu druhou. A právě proto, že se druhá rozvaha nedá jednoznačně vyčíslit a pochopit logikou a rozumem, je její důležitost kolektivně snižována. To vede ke stále většímu odpojení lidí od jejich podstaty, emocí, prožívání, intuice a smyslu jejich života. A stejně tak jako nejde logikou první rozvahy uchopit rozvahu druhou, nelze ani rozumem podchytit syndrom vyhoření a další důsledky bezduchého života precizně vyčísleného v první rozvaze.

🏋️‍♂️Jediná cesta, která je skutečně účinná, je zodpovědné zahájení vnitřního dialogu a sledování vlastní, individuální cesty k naplnění druhé rozvahy – smyslu vlastního života. Je to cesta náročná a nefungují u ní zkratky ani obecné rady. Čím déle tu cestu odkládáme, tím déle ji pak hledáme. Ale možná je lepší hledat s nadějí, než se beznadějně trápit a říkat si, že lepší už to nebude.

✍️Zkuste si také dát na papír vlastní rozvahy vašich životů. A zkuste se zamyslet nad následujícími otázkami:

💡 Jak jste spokojeni se současným stavem vaší rozvahy účetní?

💡 Jak jste spokojeni se současným stavem vaší rozvahy životní?

💡 Je to takto udržitelné?

💡 Jak vypadá struktura aktiv vašich rozvah?

💡 Nedochází někde k plýtvání časem, talentem či penězi v rozvaze první, když se mají uplatňovat v rozvoji potenciálu a naplnění aktiv rozvahy druhé?

💡 Podívejte se také na poměr vlastních a cizích zdrojů obou rozvah. Také jejich nevyvážený poměr může vést k problémům v budoucnu a kolapsu či bankrotu celého podniku, nebo přeneseně, k vyčerpání a vyhoření celého organismu.

💡 Je položka „vztahy“ ve sloupci aktiv druhé rozvahy nebo je položkou cizích zdrojů rozvahy první?

A teď si udělejte vaše vysněné rozvahy. Jak vypadají?

💡 Lze se něčeho z vašich aktiv první rozvahy zbavit? Třeba proto, abyste už mohli začít budovat rozvahu druhou?

💡 Nebo je naopak možné pragmaticky změnit něco v první rozvaze, aby došlo k posílení jejích aktiv, jakožto budoucího zdroje rozvahy druhé?

💡 Jak je naplněná položka Vašeho smyslu?

💡 Co můžete změnit?

💡 A co chcete změnit?

💡 A z čeho můžete čerpat, abyste se k vysněným rozvahám dostali?

Úvahy to nejsou jednoduché. Chce to hodně času, hodně přemýšlení, hodně odvahy. A hlavně vše výše uvedené v sobě zahrnuje velké zjednodušení. Variant je tolik, kolik je lidí na zemi. Anebo prostě zjistíte, že je vše úplně v pořádku a jdete za naplněním vašeho životního smyslu. A to vám moc přeji!🍀