Pro nezasvěcené, kineziotejp je pružná náplast, která se lepí na kůži – nad klouby, svaly a šlachy. Cílem je zlepšit funkci kloubu, uvolnit či naopak nastimulovat sval k činnosti a podpořit vazy a šlachy.

Tejpy ‒ pomáhají, nebo jde o pouhé placebo?

Kineziotaping také výrazně zlepšuje lymfatický odtok, a je tak dobrým pomocníkem při sportovních úrazech. Obecně je to ale spíše doplněk k léčbě obtíží, než že by sám o sobě mohl být považován za léčbu. Ve fyzioterapii se používá k tomu, že pomůže efekt terapie prodloužit. Cvičením, mobilizacemi a uvolňováním se vaše tělo dostane do určité rovnováhy, kterou má postupně tendenci opouštět. Zprvu ji opouští rychle, postupně si ale žádoucí stav má tendenci fixovat a efekt držet déle. Kineziotejp může pomoci tuto rovnováhu udržet ještě déle či vám ji připomínat.

Kineziotaping – rychlá pomoc před závodem

Pojďme se podívat na to, kdy může tejpování pomoci i krátce před závodem. Kineziotaping funguje dobře na okrajových, tedy drobnějších částech těla. Velmi dobře může pomoci při různých bolestech kotníků či nártu při běhu. Může docela uspokojivě odlehčit achilovku a lýtkové svaly. Kineziotapingem lze velmi dobře zkorigovat tzv. vbočený palec. Srovnání tohoto kloubu může mít výrazný vliv na způsob došlapu i odrazu a hlavně na postavení celé dolní končetiny. Taping kolene také často přináší úlevu.

Kineziotapingem můžete odlehčit čéšku a pomoci při bolestech na přední straně kolene při doskocích a došlapech. Docela spolehlivě funguje při syndromu iliotibiálního traktu či při natažených postranních vazech. Čím pokračujeme výše, tím efekt kineziotejpu slábne. Hůře totiž ovlivníte takové svalové skupiny, jako jsou třeba v oblasti kyčle. Bolest kyčle či třísla ovšem můžeme ovlivnit zespodu, třeba již zmíněným zalepením palce u nohy, pokud ovšem odtud taková porucha vychází. Kineziotaping velmi dobře funguje také u svalových zranění různé lokalizace.

Tejpování svalů trupu má různé výsledky a liší se člověk od člověka. Někomu pomáhá zalepení beder při bolestech zad a kříže, stejně tak i zalepení svalů krku při potížích s krční páteří. Někomu to ovšem může potíže spíše zvětšit. Kineziotaping totiž přilepením na kůži stimuluje povrchové receptory. Ty pak ovlivňují práci svalů. Oblast beder či krku může být tak citlivá, že jakýkoli stimul na kůži zvyšuje už tak zvýšené napětí svalů této oblasti a může tedy potíže přiživit. Tejpování svalů břicha je také trochu diskutabilní, ale v praxi někdy opravdu pomáhá. Může pomoci zaktivovat spodní břicho, může pomoci uvolnit přetížené přímé břišní svaly či podpořit bránici v její práci. Dobře funguje tejpování na napřímení hrudní páteře a při bolestech v oblasti lopatek a ramen.

To je výčet nejčastěji tejpovaných oblastí u běžců. Pokud jste se tréninkem dostali k závodu a nechcete ho pro pohybové obtíže vzdát, určitě je dobré vyzkoušet tuto možnost. Rozhodně lepší pomoci si kineziotejpem, než si při závodě tlumit bolest analgetiky. U kineziotejpu hrozí, že vám maximálně tak nepomůže, analgetika jsou ale čistým hazardem se zdravím.

Kdy kineziotejp lepit? Ideálně několik hodin či den před závodem. Rozhodně není radno si ho nalepit bezprostředně před závodem. Náplast musí dobře přilnout na kůži, a to chce čas, jinak se odlepí, jak se začnete potit. Pokud chcete zvýšit pravděpodobnost toho, že vám tejp bude držet a dobře sloužit po celý závod, dané místo si oholte. A ať už vám obtíže dovolí či nedovolí závod dokončit, nezavírejte před nimi oči a příště je řešte od píky, ne na poslední chvíli!